Při narození dítěte bývá nárok na mateřskou (peněžitou pomoc v mateřství) nebo na rodičovskou (rodičovský příspěvek). Zatímco mateřská spadá pod nemocenské dávky (podobně jako třeba nemocenská či ošetřovné), rodičovský příspěvek patří mezi sociální dávky (jako přídavky na dítě nebo příspěvek na bydlení).
Na mateřskou mohou mít nárok jak zaměstnanci, tak i živnostníci (OSVČ). Je ale pravda, že část OSVČ nesplňuje podmínky pro mateřskou a tak na ni nemá nárok. A i ten živnostník, který podmínky splní, zpravidla dostává podstatně nižší částku než, kolik by měl jako zaměstnanec.
Od začátku roku 2024, se bude zvyšovat rodičovský příspěvek. Na vyšší rodičovskou, ale zřejmě bude nárok jen u dětí, které se narodí až od 1. 1. 2024. U dětí narozených do konce roku 2023 (do 31. 12. 2023 včetně), bude nárok jen na 300 tisíc korun. U dětí narozených v roce 2024, by měl být nárok na 350 tisíc korun.
Kromě zvýšení, by ale mělo dojít i ke zkrácení maximální doby, po kterou je vyplácena rodičovská. V současnosti, je možné rozložit rodičovský příspěvek, až do 4 roků dítěte. Od roku 2024, by to mělo být možné jen do 3 roků dítěte.
Více informací o zvýšení rodičovské v roce 2024, najdete zde.
Zatímco u zaměstnanců, se výpočet mateřské provádí z jejich platu (hrubé mzdy), u živnostníků je nutné vycházet z jejich příjmů v daňovém přiznání.
Pro výpočet nemocenských dávek (kam spadá peněžitá pomoc v mateřství) je rozhodující vyměřovací základ. Ten je stejný i pro výši záloh na sociální pojištění. Podle vyměřovacího základu je pak možné stanovit i nemocenské pojištění.
Aby měl živnostník nárok na mateřskou, musí si platit nemocenské pojištění. Právě od toho, kolik si platí na nemocenském pojištění, se pak odvíjí výše PPM.
Minimální nemocenské pojištění platné v roce 2024 je částka 216 Kč měsíčně. Pokud by si živnostník platil toto minimální nemocenské pojištění, pak je i mateřská jen minimální.
Z výše uvedeného příkladu vyplývá, že minimální mateřská pro živnostníky je poměrně „tragická“. Něco málo přes 5 tisíc korun nemůže pokrýt životní náklady pro ženu a dítě.
Aby mohla mít OSVČ vyšší mateřskou, musí si v dostatečném předstihu začít platit vyšší nemocenské pojištění. Nemocenské pojištění se nedá doplatit zpětně. Pro výpočet se používá období posledních 12 měsíců. Minimální doba placení nemocenského pojištění je 9 měsíců před porodem (270 dní).
OSVČ si ale během těhotenství nemůže jen tak zvýšit nemocenské pojištění na libovolnou částku. Je pravda, že maximální nemocenské pojištění, je cca 3,2 tisíce korun měsíčně. Pak byste měli nárok na mateřskou ve výši 53 910 Kč měsíčně.
Má to ale jeden háček. V takovém případě byste měli vyměřovací základ pro sociální pojištění ve výši 1,4 miliónu korun a museli byste z toho zaplatit příslušně vysoké sociální pojištění, daně i zdravotní pojištění. A to není málo.
I kdyby vám stačila jen mateřská ve výši cca 12 tisíc korun za měsíc (tj. celkem cca 80 tisíc korun za celou dobu na mateřské), pak to pro vás znamená zaplatit minimálně cca 42 tisíc na sociálním pojištění a dalších cca 4 tisíce na nemocenském pojištění.
Pokud začínáte podnikat (zatím jste nepodávali daňové přiznání), pak si můžete zvolit maximální měsíční platbu na nemocenské pojištění ve výši 594 Kč. Pak máte mateřskou ve výši 507 Kč za jeden den, tj. 15 210 Kč za měsíc (30 dní).
Pokud vám nevznikne nárok na mateřskou, můžete mít nárok alespoň na nemocenské dávky v souvislosti s porodem. 6 týdnů před porodem, máte nárok na neschopenku (pokud si jako živnostník platíte nemocenské pojištění). Tato neschopenka je obvykle na 12 týdnů a vy dostáváte nemocenské dávky (podle toho kolik si platíte nemocenské pojištění).
Dále máte nárok na rodičovský příspěvek. Na rodičovský příspěvek je nárok hned po narození dítěte. V roce 2024 je to částka 350 000 Kč na jedno dítě nebo 525 000 Kč na dvojčata. Pokud jako OSVČ nemáte nárok na mateřskou, pak můžete každý měsíc dostat maximálně 13 tisíc korun (nebo 19,5 tisíc na dvojčata).