Pokud onemocníte, stane se vám nějaký úraz, nebo je vám nařízena karanténa, tak můžete mít během pracovní neschopnosti, nárok na nemocenské dávky. Prvních 14 dní vám nemocenskou platí zaměstnavatel (náhrada mzdy). Od 15 dne na neschopence, můžete mít nárok na nemocenské dávky (platí stát z nemocenského pojištění).
V následující kalkulačce si můžete vypočítat, kolik dostanete za pracovní neschopnost v roce 2024. Od začátku roku (od 1. 1. 2024) dochází ke zvýšení redukčních hranic, které ovlivňují výpočet nemocenské. Díky tomu může dojít k mírnému zvýšení náhrady mzdy za nemoc i nemocenských dávek.
Během pracovní neschopnosti, můžete mít nárok na dvě různé „nemocenské“:
Nárok na placenou neschopenku, mají především zaměstnanci. Za zaměstnance platí nemocenské pojištění zaměstnavatel. Nárok na nemocenskou, je tak už od prvního dne v zaměstnání. A případně i 7 dní po skončení pracovního poměru.
Nemocenské dávky mohou dostávat i OSVČ (živnostníci). Ale až od 15 dne pracovní neschopnosti (prvních 14 dní nedostávají nemocenskou). A jenom za předpokladu, že si platí dobrovolné nemocenské pojištění (v roce 2024 je to minimálně 216 Kč měsíčně), alespoň 3 měsíce před začátkem neschopenky.
Na nemocenskou mohou mít nárok i zaměstnanci na dohodu (DPP nebo DPČ). Pouze ale za předpokladu, že jim na základě práce na dohodu, vzniká účast na nemocenském pojištění.
Během prvních 14 dní, platí nemocenskou zaměstnavatel. Na náhradu mzdy tak nemají nárok OSVČ, nebo zaměstnanci, kteří zahájí neschopenku až po skončení zaměstnání.
Za prvních 14 dní, dostáváte náhradu mzdy za nemoc, jen za skutečně neodpracované hodiny. Výpočet nemocenské vychází z průměrného hrubého výdělku. Ten se spočítá na základě hrubé mzdy v předchozím kalendářním čtvrtletí.
Průměrný hrubý hodinový výdělek se při výpočtu redukuje. Od 1. 1. 2024 platí pro výpočet tyto redukční hranice:
Náhrada mzdy za nemoc od zaměstnavatele, je 60% z takto vypočítaného redukovaného hodinového výdělku (při hrubé mzdě do cca 44,7 tisíce korun je to reálně 54% z hrubé mzdy).
Na nemocenské dávky je nárok, pokud je pracovní neschopnost delší než 14 dní. Maximální doba, po kterou je nárok na „placenou neschopenku“ je 380 dní (od začátku neschopenky). V některých případech může dojít k prodloužení neschopenky až o 350 dní (prodlužuje se maximálně o 90 dní, může být prodlouženo i opakovaně).
Nemocenské dávky jsou vypláceny za všechny kalendářní dny. Tedy i za víkend (sobota, neděle) nebo i za státní svátky.
Nemocenské dávky se vypočítají na základě denního vyměřovacího základu pro nemocenskou. Ten vychází z hrubé mzdy – zpravidla z posledních 12 měsíců (před měsícem, ve kterém začala neschopenka).
I zde se provádí redukce – od 1. 1. 2024 pro výpočet nemocenské platí tyto redukční hranice:
Od 15 dne na neschopence, je pak nárok na nemocenské dávky ve výši 60%, z redukovaného denního vyměřovacího základu.
Nemocenské dávky se s délkou pracovní neschopnosti postupně zvyšují:
Na „placenou neschopenku“ je nárok, jak v průběhu zaměstnání (již od prvního dne), tak i po skončení zaměstnání.
Pokud je pracovní neschopnost zahájena v průběhu zaměstnání, nebo nejpozději do 7 dní od skončení zaměstnání (ochranná doba), tak platí stejné podmínky, jako v průběhu zaměstnání.
Pozor je na to, že po skončení pracovního poměru, už nedostáváte náhradu mzdy za nemoc od zaměstnavatele. Na tu je nárok, jen během trvání zaměstnání.
Na „placenou neschopenku“ je nárok i ve zkušební době. Onemocnět může klidně i první den v zaměstnání. Pokud jste v novém zaměstnání zahájili práci, tak vám vznikla účast na nemocenském pojištění, a máte nárok jak na náhradu mzdy od zaměstnavatele, tak i na nemocenské dávky.
Při neschopence ve zkušební době, je zde ale jedna odlišnost. Zatímco jindy, vás zaměstnavatel během neschopenky nemůže propustit, ve zkušební době to tak úplně neplatí.
Ve zkušební době nesmí zaměstnavatel ukončit pracovní poměr, jen během prvních 14 dní pracovní neschopnosti. Od 15 dne už ale pracovní poměr může být ukončen, i když jste dále na neschopence.