Od začátku roku 2024, se změnily některé podmínky pro výpočet čisté mzdy. Z výplaty se nově platí nemocenské pojištění (0,6%). Zvýšilo se minimální zdravotní pojištění (2552 Kč). Ruší se některé daňové slevy. A zvýšila se i minimální mzda.
V minulém roce (2023), byla schválena větší novela zákoníku práce, která změnila některé podmínky u práce na zkrácený úvazek. Změny se týkaly především práce na dohodu o pracovní činnosti (DPČ) a dohodu o provedení práce (DPP).
Během roku 2024, se připravují další změny v zákoníku práce (výpověď bez důvodu, pravidelná valorizace minimální mzdy). A od července 2024, se budou měnit podmínky pro dohody DPP.
Termín „zkrácený úvazek“ se poměrně často používá jak pro označení práce na smlouvu, kde je kratší pracovní doba. Nebo takto lidé často označují i práci na dohodu (obvykle je tím myšlena dohoda DPČ).
Fakticky se ale dá jako zkrácený úvazek (poloviční nebo jiný), označit pouze práce v pracovním nebo služebním poměru, kde je sjednána kratší pracovní doba (tj. méně než klasických 40, 38,5 nebo 37,5 hodiny týdně).
Práce na dohodu DPČ, je omezena na maximálně 20 hodin týdně (takže je to také určitým způsobem práce na poloviční úvazek). Pro dohody ale platí trochu jiné podmínky, než jaké mají zaměstnanci na pracovním/služebním poměru.
Zkrácená pracovní doba, může být dojednána pouze v pracovní smlouvě. Buď ihned při nástupu do nového zaměstnání. Nebo i následně formou dodatku k pracovní smlouvě.
Na zkrácení úvazku se ale musí zaměstnavatel i zaměstnanec dohodnout. Zaměstnavatel nesmí přikázat zkrácení úvazku (není možná jednostranná změna). A zaměstnanec nemá nárok na zkrácený úvazek (nedá se vymáhat).
Zkrácený úvazek, může mít různou podobu – nejčastěji se jedná o zlomky základní pracovní doby – polovina, čtvrtina, třetina. Často se ale zkrácená pracovní doba udává i jako desetinné číslo – např. 0,2 úvazek či 0,4 úvazek.
V minulém roce prosadila vláda velký konsolidační balíček, který přinesl velké množství novinek.
Několik z nich má dopad i na výpočet výplaty v zaměstnání:
Kromě toho platí i mnoho dalších změn – měnily se podmínky, jak se do výplaty započítá služební auto poskytnuté k soukromým účelům. Při práci na dohodu, je nově nárok na placenou dovolenou. Zvýšily se stravenky a stravenkový paušál, nebo cestovní náhrady.
Pro výpočet čisté mzdy, při práci na zkrácený úvazek (v pracovním nebo služebním poměru), platí identické podmínky, jako pro zaměstnance, kteří pracují na plný úvazek.
Mírně odlišné podmínky pro výpočet výplaty, se týkají práce na dohodu DPČ nebo na dohodu DPP (zde budou od 1. 7. 2024 větší změny):
Při práci na zkrácený úvazek (například poloviční úvazek), je nárok i na „poloviční“ dovolenou.
Podmínky pro výpočet dovolené v zaměstnání, jsou ale u polovičního úvazku stejné, jako při práci na plný úvazek
Základní doba dovolené v zaměstnání, je určena v týdnech. Všichni zaměstnanci mají nárok minimálně na 4 týdny dovolené (statní zaměstnanci minimálně na 5 týdnů).
Konkrétní počet hodin dovolené, se ale odvíjí od délky týdenní pracovní doby. Kdo pracuje na plný úvazek (40 hodin), ten má nárok na 160 hodin dovolené. Při práci na poloviční úvazek, je nárok pouze na 80 hodin dovolené.
Od 1. 1. 2024, je nově nárok na dovolenou i u dohody DPP a DPČ. U dohody se dovolená vypočte stejně, jako by to byla práce na zkrácený úvazek (20 hodin/týden).
Při práci na poloviční úvazek (nebo jinou formu zkrácené pracovní doby), platí běžné podmínky pro nárok na neschopenku a nemocenskou.
Prvních 14 dní platí neschopenku zaměstnavatel (náhrada mzdy je 60% z průměrného výdělku). A od 15 dne platí neschopenku stát (nemocenské dávky jsou 60 – 72% z vyměřovacího základu).
Na nemocenskou, je obvykle nárok i při práci na dohodu DPČ (pokud je sjednán příjem od 4000 Kč). A nárok může být i práci na dohodu DPP (pokud je příjem nad 10 000 Kč měsíčně).
Po skončení práce na poloviční úvazek, může být nárok na odstupné. A na Úřadu práce může být nárok i na podporu v nezaměstnanosti. Výpočet podpory po skončení práce na zkrácený úvazek probíhá běžným způsobem.
Musí být splněny podmínky – minimální odpracovaná doba 12 měsíců za poslední 2 roky, a případně i další.
Podpora se spočítá z průměrného čistého měsíčního výdělku, který byl v posledním kalendářním čtvrtletí, před ukončením zaměstnání
Na mateřskou (peněžitou pomoc v mateřství), může být nárok i při práci na zkrácený úvazek. I zde platí běžné podmínky.
Je nutné splnit podmínku minimálně 270 dní účasti na nemocenském pojištění za poslední dva roky. A před nástupem na mateřskou být zaměstnaná, nebo v ochranné době (až 180 dní po skončení zaměstnání).