Kalkulačka: Kolik je výživné na dítě 2024

Na tom, kolik bude výživné na dítě, se mohou domluvit rodiče po rozvodu. Dohodu o výživném, je lepší uzavřít písemně, a ideálně nechat schválit soudem (není to ale povinné, platí i ústní dohoda, nebo dohoda bez soudu). Jestliže domluva není možná, pak o výživném rozhoduje soud. Ten nařídí kolik a kdo má platit.

Pro výpočet výživného na dítě, existuje doporučení Ministerstva spravedlnosti – viz následující kalkulačka, kdy se výživné vypočítá na základě čisté mzdy. Přitom se zohlední věk dítě (a jestli už chodí do školy nebo studuje na SŠ/VŠ, apod.), nebo kolik času tráví u druhého rodiče.

Výživné na dítě, ale nemusí být pevná částka „navždy“. Pokud se změní podmínky, tak je možné soud požádat o zvýšení (nebo i o snížení alimentů).

Kalkulačka: Výpočet doporučené výše výživného na dítě 2024

Pro výpočet alimentů na dítě, zadejte čistou mzdu rodiče, který bude platit výživné (může to být výplata ze zaměstnání, nebo případně i jiný „čistý“ příjem).

Pro výpočet alimentů hraje roli i celkový počet dětí, na které bude výživné placeno, jejich věk (a životní fáze), nebo nakolik se platící rodič podílí na péči o dítě.

Rodič, který bude platit výživné, má nárok na nezabavitelnou částku (v roce 2024 je to 12 705 Kč + k tomu ještě 1/3 ze zbytku čisté mzdy, nebo případně minimálně na 50% – 66% z čisté mzdy, podle toho co je více).

Kolik je maximální výživné na dítě?

Nic, jako maximální výživné na dítě není stanoveno. Podle občanského zákoníku, má dítě nárok na stejnou životní úroveň jako jeho rodiče.

Takže pokud má rodič (který bude platit alimenty) vysoké příjmy, pak je nárok i na vysoké výživné (v reálné praxi existují případy, kdy se jedná i o desítky tisíc korun měsíčně).

Při výpočtu doporučené výše výživného, je zde pouze omezení, kdy platícímu rodiči musí zůstat určitá část příjmu.

Jedná se buď o nezabavitelné minimum (stejné jako například nezabavitelné minimum při exekuci nebo kolik je nezabavitelná částka při oddlužení). Nebo je nárok na 66% – 50% z čisté mzdy (podle počtu dětí, na které se platí alimenty).

Kolik je minimální výživné na dítě?

Stejně, jako není maximální výživné, tak žádný zákon nestanovuje ani minimální výživné. Pokud je rodič (který má platit výživné) dlouhodobě bez příjmu, pak ani alimenty nebudou moc vysoké.

Zde ale pozor na to, že soud nemusí brát do úvahy jenom to, jaké jsou skutečné příjmy. Soud může vycházet i z toho, jaké příjmy by platící rodič mohl mít, pokud by se adekvátně snažil.

Takže pokud někdo pracuje schválně jenom za minimální mzdu, aby nemusel platit vysoké výživné, tak to soud nemusí brát od úvahy.

V běžné praxi ale existuje řada případů, kdy soudy stanovily jenom „symbolické“ výživné ve výši 100 Kč nebo 200 Kč měsíčně.

Výživné na dítě když otec neplatí

Již delší dobu existuje možnost, požádat na Úřadu práce o náhradní výživné. To je možné v případech, kdy druhý rodič (například otec dítěte) neplatí to co má.

Podmínkou, pro nárok na alimenty od Úřadu práce, je podání návrhu na zahájení exekuce pro neplacení výživného.

Náhradní výživné od státu, mohou být až 3 tisíce korun měsíčně (na jedno dítě), po dobu až 4 roky.

Je s tím nějaké papírování (nedá se to vyřídit online, je nutná osobní návštěva na ÚP), ale určitě se to vyplatí, aby samoživitelka nebyla na vše úplně sama.

Výživné na dítě nad 18 roků

Vyživovací povinnost na dítě, nekončí ve chvíli, kdy má dítě 18 roků. U alimentů nemusí hrát 18 narozeniny vůbec žádnou roli. Podstatné je pouze to, zda má dítě nějaké vlastní příjmy (a zda je schopné se samo uživit).

Pokud dítě dále studuje, nebo i pokud by bylo po skončení školy nezaměstnané (bez nároku na podporu), tak může mít dále nárok na výživné.

Jediný rozdíl (který se týká 18 narozenin) je to, komu se platí výživné. Alimenty jsou příjmem dítěte. Do 18 roku se platí rodiči, se kterým dítě žije. Od 18 roku, už má na výživné nárok přímo dítě.

Výživné na dítě nad 26 roků

Existuje poměrně rozšířená (a mylná) představa, že povinnost platit alimenty končí ve 26 letech. To je dáno tím, že ve 26 letech dítě přestává být nezaopatřené (v tom smyslu, jak to definuje zákon o státní sociální podpoře).

Po 26 roce, už není nárok například na přídavky na dítě, na daňovou slevu na dítě, nebo už za dítě neplatí zdravotní pojištění stát (výjimku mají někteří studenti VŠ, kde u doktorského studia platí stát zdravotní až do 28 roků).

Ani dosažení věku 26 roků, ale u výživného nehraje žádnou roli. Stále je podstatné pouze to, zda má dítě vlastní příjmy (a zda je schopné se samo uživit).

Výživné na matku dítěte nebo na bývalou manželku po rozvodu

Na výživné má nárok jak samotné dítě, tak případně i jeho matka. A na výživné může mít po rozvodu nárok i bývalá manželka (nebo manžel).

Těhotná žena, má nárok na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem (může je vyžadovat i po předpokládaném otci dítěte, u kterého zatím ještě není prokázáno otcovství).

Neprovdaná žena, která porodila dítě, má nárok na výživné pro matku – až do 2 roků dítěte. Výživné pro matku dítěte se ale počítá jinak, než alimenty na dítě. Zatímco dítě má nárok na stejnou životní úroveň jako druhý rodič, matka dítěte má nárok pouze na zajištění základních životních potřeb.

Na výživné může být nárok i po rozvodu (resp. už během rozvodového řízení). Nárok na výživné je možné uplatnit maximálně po dobu 3 roků od rozvodu (a nárok zaniká uzavřením nového sňatku nebo registrovaného partnerství).

Pro výpočet výživného na manželku (nebo manžela) po rozvodu, bude mimo jiné záležet i na důvodech rozvodu („kdo může za rozvod“). Může být nárok na vyšší výživné (stejnou životní úroveň jako během manželství), nebo jenom na nižší částku (pouze na základní životní potřeby).